Переводы Йозефа Тыча

Йозеф Тыч (Josef Týč)

Йозеф Тыч
Страна:  Чехия
Дата рождения: 24 августа 1933 г. (89 лет)
Переводчик c: русского, польского, французского
Переводчик на: чешский

Родился 24 августа 1933 года в Праге. Кандидат медицинских наук, редактор, переводчик с русского, польского, французского языков.

ženatý 16. 8. 1958, m. Týčová-Adolfová 11. 3. 1938, děti: Eva 1961, Josef, 1965, Jaroslav 1965

NYNÍ důchodce. ST FF KU Praha 1957. P Tlumočník a překladatel Letecké opravny Kbely 57-62; redaktor, sekretář, šéfredaktor Sedmičky pionýrů, 62-86; tiskový tajemník českého statistického úřadu 86-93. ZÁJMY literatura pro děti, kuchaření (nevšední jídla), radost ze všeho, co vyroste, když to sám zasadí.

SF K SF mu pomohla náhoda, v obecní knihovně měli J. M. Trosku a J. Vernea, a touha prožít (nejen na papíře), něco vyjímečného, dočista nového. Z čtenářsky a překladatelsky nejpůvodnější (R,P,F) považuje Bulyčovo Země je příliš daleko, Slyšel jsem Zemi a Guljakovského Smrtící mlha. Za zajímavý považuje polský měsíčník Nowa Fantastyka jednak pro rozsah a rozpětí publikovaných děl a žánrů, jednak recenzí a dalších hodnotících materiálů. D Pov. pro mládež i nemládež uveřejněné většinou časopisecky, vzácně ve sbornících, tři novely pro mladé čtenáře (Prstýnek z trávy – na pokr. v čas. Květy; Dajané znamená sbohem – SF pro děti; Předtančení na schodech; poslední dvě dosud nezveřejněny), povídkové cykly v čas. Květy a deníku Práce. PŘEKLADY Romány: Dněprov – Hliněný bůh, Svět sovětů 1963; Gor – Poutník a čas, Svět sovětů 1964; Jemcev-Parnov – Vzpoura třiceti trilionů, Sv. sov. 1967; Boldyrev – Konec Modrého orla, Ml. fronta 1969; Tarasov – O hokeji mluví Tarasov, Olympia 1971; Konovalov – Prameny, Práce 1972; Guščev – 777 divů světa, NV 1977; Strugačtí – Poledne XXII. století, 1980 Práce; Zelený vlak – sb. pov., Práce 1980; Gorbovskij – Léta třetího tisíciletí, Lid. nakl. 1981; Možejko (Bulyčov) – Pod pirátskou vlajkou, NV 1983; Dražba na planetě Gij – sb. pov., Lid. nakl. 1983; Bulyčov – Slyšel jsem Zemi, Lid. nakl. 1984; Guljakovskij – Smrtící mlha, Lid. nakl. 1984; Guljakovskij – Dlouhé svítání na Enně, Lid. nakl. 1985; Tumannovová – Holky na bruslích, Olympia (dvě vydání) 1985; Hledání budoucího času – sb. sci-fi pov. (7) Práce 1985; Skleněné město – výbor ze sci-fi pov. soc. zemí (3), Mf 1985; Setkání pro rok X – sb. pov., Lid. nakl. 1987; Bulyčov – Alenčiny narozeniny, Svoboda 1987; Bulyčov – Agent kosmické flotily, Lid. nakl. 1988; Bulyčov – Milion Alenčiných dobrodružství, Svoboda 1989; Modlinska – Koně a hříbata, Slovart 1993; povíd. Simenon – Dvakrát komisař Maigret, Svoboda 1994; fejet. Židovská kuchyně, Práca, Bratislava 1992; povíd. Jak vstává slunce – sb. pův. pov. (1), Ml. fronta 1974. V časopisech byly publikovány různé romány na pokračování, novely a povídky (Brjusov, Michajlov, Bulyčov, Guljakovskij, Rossochovatskij, Demuth, Krapivin aj.): MFD, Práce, Dikobraz, Zápisník, Sedmička, ZN, Svobodné slovo, Pionýr, ABC, Čtení a další. VÁŽÍ SI Kira Bulyčova, J. Guljakovského, M. Demutha. NEOBLIBA Nemá rád horory vydávané za sci-fi, gigantické střety civilizací se spoustou obětí a s monotematickým námětem, kde je novinkou prakticky jen způsob likvidace života. DÍLO Jeho první překlad (knižní) vyšel v r. 1963 (Dněprov – Hliněný bůh), v ČT vysílali v r. 85 jeho novelu „Prázdniny“.



Работы Йозефа Тыча


Сортировка:

[показать/скрыть все издания]

Переводы Йозефа Тыча

1979

1980

1983

1984

1985

1986

1987

1988

1989

⇑ Наверх